Short romance

27. března 2012 v 20:31

Title: Short romance
By: 1D :P*
Jednodílná


"Cože? Ty ještě spíš?" vykřikla Lea.
"Co...tu děláš?"
"Vždyť mám klíče brouku. Notak vstávej pouť už začíná!" zapištěla Lea a ztáhla ze mě deku.
"Nech mě spát!" hodila jsem po ní polštář.
"To si přehnala!" vyjekla a začala mě lechtat. Smála jsem se jako debil a křičela ať přestane.
"Ne. Nepřestanu!" zasmála se zlověstným smíchem.
"Fájn, úž vstáváám. Ale přestán jinák se počůůrám."
"Tak sebou hejbni!" přestala mě lechtat a vystrčila mě z postele.
Rychle jsem se oblékla do kráťasů a bílého tílka, vyčistila si zuby a obtáhla řasy řasenkou. Vrátila jsem se do pokoje kde jsem si vzala černou tašku přes rameno s potiskem anglické vlajky do které jsem si hodila mobil, peněženku a další potřebné věci a pak jsme se s Leou vydali na pouť.
...
Hrozně to tam žilo, děti tam lítali s balonky a rodiče za nimi utíkali aby je neztratili.
"Jů, mají tu strašidelný hrad! Deš tam se mnou?" zeptala jsem se Ley.
"Né! Víš jak strašidený hrady nesnáším! Ale jdi sama jestli chceš." mrkla na mě.
"Ok. Za chvíli jsem zpět." rozběhla jsem se k hradu.
Naštěstí tam nebyla žádná fronta.
Najednou předemnou proletělo asi 50 holek a křičeli něco jako: "Kam se poděl? Kde je ten Louis? Louisííííííííí! Kam běžel Lou? "
Nevšímala jsem si jich a zaplatila vstupné do hradu.
Proplétala jsem se tmavými chodbičkami a sem tam na mě vibafla nějaká příšera. Byla tam hrozná tma že jsem neviděla ani na krok.
"Au!" narazila jsem do někoho.
"Si v pohodě?" zeptal se mě klučičí hlas.
"Jo jsem. Proč tu jen tak stojíš a nejdeš?" zeptala jsem se ho.
"Skrývám se." zašeptal.
"Ty budeš asi Louis že? Venku běželo asi 50 holek a ječeli to jméno." zasmála jsem se.
"Jo. A už odešli?" znovu zašeptal.
"Jo. Ale proč šeptáš?" zašeptala jsem taky.
"Já ani nevím." zašeptal a oba jsme se začali smát.
Když jsme vyšli z hradu, konečně jsem si ho mohla prohlídnout.
"Nepůjdeme se někam projít?" prolomil ticho Louis.
"Proč né. Ale jen to skočím říct kámošce." mrkla jsem na Louise a rozběhla se k Lee, která se bavila s nějakým fešákem.
Řekla jsem jí že už musím jít ať si to tu užije a rozběhla jsem se zpět za Louisem.
Šli jsme na zmrzku. Byli jsme hodně upatlaní tak jsme se šli umít k blízké fontáně.
"Todle není žádné umyvadlo!" zakřičel ňejaký muž v uniformě.
"Utíkej!" zařval Lou a chytl mě za ruku.
Doběhli jsme do parku, svalili se na zem a hlasitě se smáli.
Zbytek dne jsme si dělali ze všeho srandu a lidi se na nás otáčeli s pohoršenými pohledy.
Byla už tma a Louis mě šel doprovodit.
Chvíli jsme stáli před dveřmi a povídali si, pak mě obejmul, políbil na tvář a rozloučil se semnou.

RÁNO
Ráno mě v 6:00 probudilo zběsilé zvonění zvonku.
"Už du sakra!!!" zařvala jsem.
"Co mě budíš tak brzo Louisi?!" zabručela jsem rozespale.
"Raní ptáče dál doskáče." zaculil se.
"A co tu vůbec děláš?" pustila jsem ho dovnitř.
"Přinesl jsem ti snídani." zvedl ruku v které držel mrkev.
"To si děláš srandu?" zasmála jsem se.
"Ne. Kde máš škrabku?" mrknul na mě.
"Někde v prvním šuplíku." ukázala jsem mu a vběhla do pokoje kde jsem se převlékla, upravila vlasy a šla si do koupelny vyčistit zuby a obtáhnout řasy.
"Páni vypadáš skvěle." usmál se Lou a podal mi ostrouhanou mrkev a sám si pak jednu vzal. Zaply jsme Tv, zrovna tam běžel videoklip 'One Thing'.
"Hele to jsem já!" zařval Lou stoupl si před Tv a dělal že mrkev je mikrofon. :D
Já jsem se mu jen smála.
"Pojď přidej se!" řekl Lou a hodil mi další mrkev, protože jsem tamtu už snědla.
Zvedla jsem se a začala zpívat a tančit sním.
Najednou se ke mně Lou naklonil a políbil mě.
"Promiň... já jen... chtěl jsem to udělat než odjedu." vypadlo z něho.
"Ty někam pojedeš?" zeptala jsem se.
"Jo. Pojedu zítra s klukama na tour po Americe. Odhaduju to tak na rok." podíval se na mě smutně.
"Ale rok má 365 dní a ne jeden!" zatvářila jsem se na oko uraženě.
"Tak to abych už začal!" zajiskřili mu oči a začal mě líbat.
Nevím jak se to stalo ale najednou jsme se ocitli nazí v posteli. Podívala jsem se na Louise, který se usmíval jako sluníčko.
"Ty vážně odjíždíš zítra?" zeptala jsem se smutně a Louisův úsměv se vytratil.
Přikývl.
"Proč jsme se včera potkali? Nemělo se to stát! Takhle by si odjel a já bych byla pořád šťastná."
"Já vím." smutně přikývl.
"A stejně by nám to asi neklapalo. Ty jsi hvězda a tvé fanynky by mě zabili!"
"Poslední dva dny nám to klapalo!"
"Ano. Poslední!" oblékla jsem si Louisovo pruhované tryčko a vstala.
"Tak jsem to nemyslel!" zamračil se.
"Ale já jo. Louisi mám tě ráda ale musíme to zkončit dokud to jde. Kvůli fanynkám a skupině."

Z POHLEDU LOUISE
Nechtěl jsem to zkončit ale museli jsme tour po Americe není žádná sranda. Mám jí rád, protože se sní cítím uvolněně. Slíbili jsme si ale že už si nikdy nebudeme volat ani psát na twitteru, prostě nic!
Naposledy jsem jí políbil, setřel jí slzu a odešel se slovy: "Nikdy na tebe nezapomenu!"
"Já na tebe taky ne!" zašeptala.
U schodů jsem se kní otočil a naposledy si jí prohlídl. Chtěl jsem se za ní rozběhnout ale nemohl jsem... slíbil jsem to. Kývl jsem hlavou a ona taky, pak jsem odešel se smutnou tváří.

Z POHLEDU OLIVIE
Odešel, měla jsem chuť brečet a řvát ale přemohla jsem se. Už nikdy jsem ho neviděla (Kromě Tv, novin a internetu)...

► O PÁR LET POZDĚJI ◄
Louis se oženil s Eleanor která čeká druhé dítě, moc jim to přeju.

Mě je 26, mám skvělého muže a tři úžasné děti, dvě holky: Daisy a Emu a Kluka Louise :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jacqueline*) Jacqueline*) | Web | 30. března 2012 v 16:09 | Reagovat

Hezký :)

2 #TIUD #TIUD | 29. prosince 2013 v 22:38 | Reagovat

Krásný :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama